• Porovnání cen
• Specifikace
• Recenze (2)
• Poradna (1)

Poradna Romotop Riano 03 kámen

• 

  Petr M.

  27. srpna 2015 - Nejlepší odpověď Autor otázky označil tuto odpověď jako nejlepší.

  Dobrý den
  Při volbě kouřovodu na jakákoliv kamna je zejména důležitý průměr odtahového hrdla topidla. Máte-li například v návodu či technickém listu kamen uveden průměr odt. hrdla 120 mm pak kupujete kouřovody 120, je-li uvedeno 150 pak řeknete že chcete kouřovod průměru 150,200=kouřovod 200 atd.
  Kouřovody se většinou bez ohledu na průměr jež potřebujete vyrábí ve třech verzích dle tloušťky stěny kouřovodu:
  1.Tenkostěnné se sílou stěny cca 0,5-0,6mm, vyrábí se nejčastěji v průměrech 120,130 mm, jsou vhodné jak k trvalému tak občasnému vytápění pro všechny druhy tuhých paliv (dřevo, uhlí, brikety, koks) s tím, že mají oproti středně a silnostěnným kouřovodům omezenější životnost, v žádném případě to ale nejsou kouřovody na jednu topnou sezonu a neplatí že se "ihned" propálí jak se většinou uvádí, životnost je minimálně několik let (při trvalém vytápění) výhodou je že jsou levné a lehké, zde se ČISTÍCÍ KOLENA A ROURY neoplácí, nejlepší způsob čištění je kouřovod opatrně sejmout jeho otvory ucpat novinami vynést ven a tam pohodlně vyčistit=čisto v domácnosti
  
  2. Středně silno stěnné kouřovody se sílou stěny cca 1,5 mm , vyrábí se i ve větších průměrech jako např.i 150 mm a víc, jejich výhodou je vysoká životnost nevýhodou je již "větší váha" sestaveného kouřovodu, tudíž je-li kouřovod kratší a lze-li dobře odpojit (nekomplikované napojení) pak je možné čistit venku podobně jako tenkostěnný kouřovod, v opačném případě se již může oplatit "čistící kus", přičemž je nutno dbát zvýšené opatrnosti při čištění co se čistoty v domácnosti týká.
  
  3. Silnostěnné kouřovody se sílou stěny cca 2 mm, platí v podstatě totéž co pro středně silnostěnné kouřovody, s tím, že u těchto kouřovodů vzhledem k "váze" se již "čistící kusy" kouřovodu oplácí.
  
  Dle materiálu můžeme kouřovody rozdělit na ocelové, (ocel) nerezové, a litinové
  Dle povrchové úpravy rozlišujeme kouřovody
  -bez povrchové úpravy (tenkostěnné ocelové které se pak opatřují žáruvzdorným nátěrem přímo v domácnosti stříbřenka, černá atp.nebo nerez)
  - s povrchovou úpravou většinou lakováním žár. vzd. barvou nebo smaltováním (tenkostěnné kouřovody se i barevně smaltují čímž získají ještě vyšší tepelnou odolnost a životnost, stálobarevnost a bezúdržbovost barvy většinou bílá, černá, hnědá, středně a silnostěnné kouřovody se většinou lakují nebo smaltují v černé barvě)
  
  Pro většinu krbových kamen se většinou užívají kouřovody středně silnostěnné o požadovaném průměru dle odtahového hrdla kamen. Všechny kouřovody jsou koncipovány jako "stavebnice" tzn. koupíte-li jeden komponent v síle např. středně silno stěnného kouřovodu pak se musí k tomu koupit zároveň i všechny ostatní komponenty včetně komínové zděře (krátký kus vsunutý do sopouchu ("otvoru") komína do nějž se pak zasouvá sestavený kouřovod.) a ozdobné růžice.
  
  Sestavení kouřovodu je možné dvěma způsoby a to "po kouři" nebo "po vodě", u topidel v interiéru je vzhledem k bezpečnosti a nezakuřování ideální sestavit kouřovod způsobem "po kouři" což je způsob kdy směrem od kamen ke komínu zasouváme vždy užší část kouřovodu do následující další rozšířené části kouřovodu a tak se postupuje až ke komínu, tento způsob zamezuje pronikání spalin do interiéru "spoji" mezi trubkami. (ono to většinou ani jinak napojit nelze na hrdlo topidla nasadíme rozšířenou část kouřovodu a druhý zůžený konec vsuneme do dalšího kouřovodu a tak postupujeme směrem ke komínu)
  Při navrhování délky kouřovodu musíme zohlednit i délku části kouřovodu jež se vsunuje do dalšího kouřovodu (hrdlo) což činí cca 5 cm,.
  Každý kouřovod by měl být zajištěn proti samovolnému "vysmeknutí" z odtahového hrdla kamen , většinou "svrtáním" s hrdlem kouřovodu šroubkem, hřebíkem, či jiným vhodným způsobem
  Dlouhé nebo nestabilní kouřovody je pak dobré ještě uchytit i např. ke zdi (drátek objímka) x samovolnému vysmeknutí vlivem tepelné dilatace.
  
  Kouřovod a tah kamen
  
  Kouřovody by měly být sestaveny pokud možno "nekomplikovaně" bez zbytečných prodloužení a kolen, udává se totiž že každé pravoúhlé koleno výrazně snižuje tah, toto však prakticky neplatí vždy, a to zejména napojíme-li topidlo na komín pomocí svislé alespoň 1m dlouhé trubky kouřovodu, tato totiž při nahřátí "generuje tah" (působí jako krátký komín) čímž se překoná "tah. odpor" pravoúh. kolen ba dokonce se tím i zlepší "náběh" tahu studeného (dlouho neužitého) komína při roztápění.
  
  Čištění kouřovodu a komína
  U tuhých paliv (celosezonní provoz) se udává nutnost čistit komín cca šestkrát ročně ,což je ale prakticky za předpokladu správného topení a vhodně zvoleného topidla vzhledem ke konkrétnímu komínu většinou zbytečné, nicméně preventivní čištění či kontrola není na škodu.
  Čištění kouřovodu se odvíjí od čištění komína, vždy se nejprve vyčistí komín a pak teprve kouřovod, v opačném případě by nám vyčištěný kouřovod mohly ucpat saze z právě čištěného komína. Čištění komína je povoleno konat svépomocí, za nevelký poplatek ale vyčistí i kominík (pohodlné čisté) Samozřejmě kouřovod můžeme vyčistit i nezávisle na komínu kdykoliv, kdy se nám již po několikátém topení zdá že má topidlo "snížený horší tah".
  Častou chybou jež většinou vede k nutnosti častého čištění kouřovodu i komínu je nevhodně zvolený výkon topidla (většinou příliš vysoký) bez ohledu na skutečnou potřebu, což vede k trvalému "dušení" topidla pod nominální výkon s čímž je většinou spojen nadměrný vývin kouře sazí dehtu = zanášení spalin. cest. (např. máme potřebu 5 kw a pořídíme si topidlo o nominálním výkonu např. 10-12 kw atp.)
  Pokud je vše jak má být spalujeme relativně čistě, pak čištění kouřovodu a komína je prakticky nutné jen např. 1-2x ročně, pokud má topidlo teplovodní výměník je nutné většinou čistit častěji.
  K palivu obecně :
  Dřevo - nutno bezpodmínečně dbát na to aby bylo řádně vyschlé (na drobno nasekané měkké stačí sušit i 0,5-1 rok, větší polena 2 a tvrdé dřevo i 3 roky ovšem v závislosti na velikosti menší kusy = kratší doba sušení) proto je třeba mít vždy "předzásobu". Při spalování je nutné dřevo vždy nejdříve "odplynit" tzn. nechat hořet plamenem žlutým nebo "modrým" a nedusit pod tuto úroveň, v době kdy dřevo odhoří na "žhavé" kdy jen červeně žhne a nehoří plamenem pak teprve můžeme přivřít přívod primárního vzduchu na úplné minimum protože v této fázi se již těkavé látky nevyvíjí tudíž se kouřovod a komín nezanáší. Protažení doby mezi přikládkou a efektivní spalování dřeva na nízký a dlouhý výkon pak umožňují kamna s "pomalým hořením" nebo kamna "s katalyzátorem" kde je možno výkon "zadusit" neboť těkavé látky kouř se dopálí v katalyzátoru kamen, životnost katalyzátoru je ale omezena (tuším 5 tisíc hodin? např. kamna dutchwest atd.)
  Máme-li běžné topeniště na dřevo pak k prodloužení doby výhřevnosti jsou ideální hnědouhelné brikety (jsou-li výr. topidla povoleny) jsou vhodné k přímému přikládání protože takto nekouří, po odhoření na žhavé se může přivřít přívod prim. vzduchu na min. nebo zavřít a získáme velmi dlouhý a nízký výkon bez škodlivých emisí, brikety se většinou lisují z nízkosirného hn. uhlí a tudíž jsou většinou kvalifikovány jako "eko palivo", jsou také dobrým palivem pro snazší nastartování "žáru" v kamnech nutného pro optimální spalování, nicméně produkují více popela a na samotné topení těmito palivy jsou vhodná jiná topidla (pohyblivé rošty velké popelníky)

  • Byla pro vás tato odpověď užitečná?
  • Ano (4)
  • Ne
  • 

    27. srpna 2015 - Petr M.

    Shrnuto:
    Je-li pro Vás snadné kouřovod lehce odpojit a vynést ven k vyčištění, pak čistící kus nepotřebujete, kouřovod odpojíte a ihned ucpete otvory novinami = čistota v interiéru
    Jde-li o dlouhý a např. i silnostěnný nebo litinový (těžký) kouřovod pak je záhodno čist. kus vsadit.
    
    Komín
    Je nejlepším ukazatelem čistoty spalování, chcete-li dosáhnout minimální nutnosti čištění pak dbejte na to aby se z komína kouřilo co nejméně ideálně aby nebyl po většinu času vidět žádný viditelný kouř. K tomu je dobré:
    -naučit se zapalovat kamna shora, tzn. obráceně, napřed vyskládáte hraničku dřeva naspod větší kusy polena pak menší polínka a ještě menší až nahoru dáte jen drobotinu a hrst třísek na podpal a pár cca jak 3 prsty silná polínka, ideální je podpalovat suchým smrkovým dřevem a suchým podpalovačem.
    - ze začátku nešetřit primárním vzduchem dokud se kamna řádně nerozhoří až pak se vzduchu ubere tak, aby kamna hořela plynule a klidně ale nehasla, je-li u těchto kamen regulovatelný i sekundární nebo další (horní vzduch)pak po důkladném rozhoření se nastavuje primár (spodní vzduch pod palivo) vždy o něco méně než sekundár (horní vzduch nad palivem)
    - přikládat se doporučuje na žhavé kvůli omezení kouřivosti při otevření dvířek do interiéru, máte-li ale dobrý tah komína doporučuji palivo přiložit ještě do plamenů, čímž se vyhnete delší době zakuřování z komína než se palivo vznítí. Pokud přikládáte na žhavé a rozhoříváte tedy "vznětem ze žhavého" pak doporučuji krátce přidat primární vzduch aby se dřevo co nejdříve rozhořelo a tím se zkrátila doba zakouření z komína.
    
    ČÍM MÉNĚ A KRATŠÍ DOBU SE Z KOMÍNA BUDE KOUŘIT=TÍM MÉNĚ BUDETE MUSET ČISTIT KOUŘOVOD A KOMÍN
    
    To je prakticky ověřená věc platící pro všechna paliva, v opačném případě budete čistit často, ze začátku je tedy dobré stále sledovat komín a naučit se dle toho optimálně topit později se Vám topení "zautomatizuje" budete topit správně i bez nutnosti hledět na komín a tím se vyhnete nutnosti neustále čistit :-)

    
    
  • 

    27. srpna 2015 - Petr M.

    Pokud nelze přiložit před tím než předchozí úplně shoří na žhavé pak pro lepší vznět při přiložení polen také můžete vhodit hrst drobnějších větviček polínek které rozhoření ze začátku podpoří